Co je dětský autismus? Jiný způsob, jak vidět svět
Autismus není nemoc, ale vrozený způsob, jak mozek dítěte zpracovává realitu. Pojďme se podívat, proč je
důležité dívat se na autistické děti s empatií a přijetím, ne s lítostí.
Autismus není nemoc, kterou by bylo možné „vyléčit“. Je to odlišný způsob fungování mozku, který ovlivňuje,
jak dítě komunikuje, hraje si a vnímá svět kolem sebe. Proto se také mluví o poruše autistického spektra,
protože projevy mohou být velmi různé.
Autistické děti mohou mít obtíže s očním kontaktem, porozuměním gestům nebo navazováním přátelství. Na
druhou stranu ale často vynikají v přesnosti, logice, detailním vnímání nebo paměti.
Každé dítě s autismem je jiné. Někdo mluví málo, někdo hodně. Někdo potřebuje asistenci ve škole, jiný ji
zvládne sám.
Mýty, které je dobré vyvrátit:
- Autismus není nedostatek emocí. Emoce jsou přítomné, jen se vyjadřují jinak.
- Autismus nevzniká špatnou výchovou.
- Autismus není vzácný – odhady hovoří o tom, že se týká až 2 % dětí.
- Autismus není tragédie. Tragédií je spíše nepochopení a odmítnutí.
Proč autismus vzniká? Odpověď není černobílá
Rodiče po diagnóze často přemýšlejí: „Proč právě naše dítě?“ Vysvětlení autismu není jednoduché. Víme
ale, že nejde o chybu rodičů ani o špatnou výchovu.
Autismus je vrozená neurovývojová odlišnost. Na jeho vzniku se podílejí genetické faktory i raný vývoj
mozku v těhotenství.
To, co dnes víme jistě:
- Neexistuje jediný „gen pro autismus“. Jde o kombinaci více vlivů.
- Autismus není důsledkem očkování, špatné stravy nebo nedostatku lásky.
- Každé dítě se rodí s jinak nastaveným mozkem a autismus je jedním z projevů této rozmanitosti.
- Autismus není tragédie. Tragédií je spíše nepochopení a odmítnutí.
Autismus může být obtíž, ale také přináší jedinečný úhel pohledu. Společnost, která tyto rozdíly přijímá, je
bohatší a lidštější.
Jak poznat autismus u dětí? Typické projevy a příklady z praxe
Každé dítě s autismem je jiné. Přesto existují projevy, které nám pomohou lépe rozumět tomu, jak
autistické děti vnímají svět – a proč někdy reagují jinak, než čekáme.
Autistické dítě může vnímat svět mnohem intenzivněji. Obyčejný supermarket pro něj může být hlukem, světlem
a pachy natolik zahlcující, že reaguje pláčem nebo křikem. Není to rozmar, je to přetížení.
Další typický znak je potřeba rutiny. Když rodič změní cestu do školky, může to vyvolat stres, který si
ostatní nedokáží představit.
V sociálních vztazích dítě často touží po kamarádech, ale neumí navázat kontakt. Nebo nerozumí pravidlům
hry. A pak jsou tu specifické zájmy – dinosauři, planety, jízdní řády. V těchto oblastech dítě září a je
schopné fascinovat svou znalostí.
Autismus není „neposlušnost“. Je to jiná cesta, jak poznávat svět.
Jak můžeme lépe chápat a podporovat autistické děti?
Autistické děti nepotřebují lítost ani „nápravu“. Potřebují porozumění, trpělivost a respekt. Každý z nás
může přispět k tomu, aby se cítily přijímané.
Když vidíme dítě, které na hřišti křičí nebo se válí na zemi, máme tendenci soudit: „To je ale
nevychované.“ Jenže možná jde o dítě s autismem, které zažívá smyslové přetížení.
První krok je neposuzovat, což je velký nešvar v české společnosti. Druhý krok je respektovat hranice
dítěte. Pokud mu vadí doteky, neznamená to, že je nepřátelské. Pokud potřebuje stále stejnou hračku, není to
rozmar, ale způsob, jak se cítit v bezpečí.
Co můžeme dělat?
- Vysvětlovat změny předem.
- Mluvit jasně a jednoduše.
- Hledat způsoby, jak využít jejich silné stránky.
- Učit ostatní děti toleranci a empatii
Když autistické dítě cítí přijetí, rozkvete. Když cítí odmítání, zavírá se do sebe. My všichni můžeme být
buď překážkou, nebo mostem.
Ale hlavně, Váš úsměv je vždy zadarmo, ale pro rodiče takového dítěte může znamenat hodně.
